Proč investovat do kvalitního výběru oboru a školy?
Protože máte 50% šanci ušetřit 1 000 000,-
Nesmysl, říkáte si? Pojďme si to jednoduše spočítat.
Polovina vysokoškoláků v ČR končí studium před dokončením druhého ročníku, tj. až dva roky zbytečně promarněné studiem, kterým se dotyčný s největší pravděpodobností nebude živit.
Život na VŠ stojí 10000,- měsíčně a to je poměrně dost podstřelené, protože náklady ubytování šly výrazně nahoru a stravování taktéž. Nicméně počítáme 24 měsíců x 10000,- = 240000,-
Vezmeme-li v potaz, že dva roky budeme studovat zbytečně navíc, pak logicky přicházíme ještě o 2 roky příjmů. Průměrná mzda absolventů VŠ je 35000,- x 24 = 840 000,-
SUMA = 1 080 000,-
Samozřejmě je to zjednodušené. Řada studentů při studiu pracuje, má brigády, studují dvě školy a jednu ukončí nebo přestoupí na jinou školu a nechají si kredity částečně uznat. I přesto jsem přesvědčen, že to má smysl si to právě takto zobrazit a spočítat.
Spousta z vás teď může namítnout, že peníze přece nejsou všechno. A navíc se člověk mění, vyvíjí a nemůže vědět, kde nakonec jednou skončí a jaká bude jeho profese.
Ano, peníze nejsou vše. Ve finále stejně v životě platí, že si člověk ze všeho nejvíce cení času. Tak proč jím ale plýtvat?
Peníze, pokud máte absolvovanou vysokou školu, jste zdraví, schopní, ochotní a pro-aktivní se dostaví v dostatečné míře. Ztracený čas nám nikdo nevrátí.
Ohledně druhé části tohoto tvrzení musím nesouhlasit. Sice je pravda, že se člověk mění, ale bohužel jsme si v ČR zvykli na to, že velká část ekonomicky aktivní populace vykonává profese mimo vystudovaný obor. Je běžné, že někdo vystuduje učitelství a jde do businessu. Nebo vystuduje třeba nějaký ekonomicky zaměřený obor a následně si založí farmu a chová ovce. V politice zase máme minimální zastoupení vystudovaných ekonomů a přesto se všichni ohání čísly, zastávají funkce v ekonomických výborech a vyjadřují se rádoby fundovaně k něčemu, kde nemohou chápat širší souvislosti a dopady. A tak jsme to přijali, jako že to tak holt chodí a přijde nám to normální. Je to ale tak správně?
Za mne to rozhodně ideální není. Každý by měl studovat pokud možno to, na co má vlohy a kde uplatní v budoucnu své silné stránky. Jedině tak jej bude práce bavit a má šanci v ní uspět. Silné stránky jsme schopni identifikovat už poměrně v mladém věku. Je nezbytné je dát do kontextu se schopnostmi, potřebami, zájmy a možnostmi studia. Následně identifikovat slabé stránky, které nám mohou zhatit plány a případně je potlačit (většinou stačí si je alespoň uvědomovat). Jakmile toto vše víme, můžeme se zaměřit na výběr vhodné vysoké školy s přihlédnutím k osobním preferencím jako:
- malá x velká škola
- ČR x zahraničí
- akademicky založená výuka x praktická orientovaná škola
- magisterské studium x pro obor plně postačuje titul Bc. (to je téma samo o sobě)
To vše je nezbytné identifikovat objektivně na základě dat, prodiskutovat to s odborníky a udělat si důkladnou rešerši. Ano, zjistit ideální obor a školu není jednoduchý proces, který vyřešíte za pár dní před deadlinem podání přihlášek na VŠ. Ale vzhledem k časovému a finančnímu hledisku následných dopadů špatného rozhodnutí je třeba vše náležitě promyslet a prodiskutovat. My vám s tímto procesem rádi pomůžeme.
Napište nám na zjisti@nacosehodis.cz
————————————————————————
Autor článku: Jindřich Josífek, konzultant Nacosehodis.cz
